http://www.youtube.com/watch?v=Y2p8j3tvC3s

Koruna Česká monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska -
místní společnost Střední Čechy vyslovuje zděšení nad mírou
prorůstání korupce do orgánů veřejné správy, vrcholné politiky
a nad zneužíváním funkcí na rozličných postech ve vedení
tohoto státu pro své vlastní zájmy a prospěch.

Důrazně žádáme důkladné prošetření celé kausy středočeského
hejtmana MUDr. Davida Ratha a jsme zklamáni nad způsobem
obhajoby úředníky Krajského úřadu.
Pokud se přímo u MUDr. Davida Ratha nalezly peníze určené jako
úplatek pro něj a Policie ČR má pro toto tvrzení nezvratné
důkazy, pak tímto středočeského hejtmana vyzýváme k okamžité
resignaci na všechny své veřejné funkce, k omluvě spoluobčanům
a spolupráci s policií.
Stále více jsme však znechuceni neustále se zhoršujícími
poměry v naší zemi a jsme přesvědčeni, že je třeba změnit
systém prohnilého státního zřízení a zemi vrátit krále, který
by chránil svůj národ před jejich zkorumpovanými politiky. 

Koruna Česká monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska
Místní společnost Střední Čechy

Historik Václav Fronk vydal vlastním nákladem obsáhlou studii Sebereflexe české společnosti. Tématem práce se stal přelom 19. a 20. století.....

... Velkou výzvou je pro tuto práci stav aktuálního historického povědomí. Epocha,
která se tak výrazným způsobem podílela na formování současnosti, zůstává dnes
povětšinou na okraji zájmu. Ani natolik závažná skutečnost, jakou bezesporu bylo
zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro muže roku 1907 v předlitavské
(rakouské) části habsburského mocnářství jako nejvýznamnější projev nástupu
masově demokratické společnosti, není výrazněji reflektována. Důvod je prostý.
Toto období totiž není obvykle chápáno jako počátek nové doby, ale naopak jako
konec zdánlivě málo přitažlivých starých časů. Právě takové postavení zaujímá
v české historiografii pod vlivem tradičního časového vymezení 1848–1914/1918,
resp. „dlouhého 19. století“ 1789–1917. Tato perspektiva, oprávněná v periodizaci
politických dějin, ovšem neumožňuje zachytit fascinující dynamiku proměn, k nimž
v posledních předválečných letech na našem území docházelo. Pokus o alternativní
pohled bude proto jedním z cílů, hlavním předpokladem k jeho naplnění je pak
volba humoristických časopisů jako hlavního typu pramene.

O objednávku se pokuste: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Národní muzeum vystavuje tajemné bedny šlechtice Jiruše

Národní muzeum vystavuje ode dneška v nové budově dvě zapečetěné bedny z pozůstalosti šlechtice a vědce Bohuslava Jiruše (1841 až 1901). Bedny, jejichž tajemství vyvolalo u veřejnosti velký ohlas, doplňují až do září výstavu Vynálezci a vynálezy, která připomíná slavné i opomíjené vynálezce a objevitele. Návštěvníci výstavy uvidí i Jirušovy osobní předměty a dobové archiválie.

Dřevěné bedny s tajuplným obsahem jsou součástí sbírek Národního muzea již více než sto let. Jiruš si v závěti vymínil, že mohou být otevřeny až dvě stě let po jeho smrti, tedy v roce 2101. O tom, jak má být s darem naloženo, mohli lidé hlasovat po celý duben v internetové anketě. Mírná většina z více než tří tisíc hlasujících se vyslovila proti tomu, aby byl obsah beden skenován.

"Vedle beden je zde vitrína, která ilustruje to, co do majetku Národního muzea přišlo z odkazu Bohuslava Jiruše," říká ředitel knihovny Národního muzea Martin Sekera. Návštěvníci si mohou prohlédnout dobové archiválie a Jirušovy osobní předměty. "Byl to velký donátor Národního muzea a věnoval mu přírodniny ze svých objevných a výzkumných cest," dodal Sekera.

"Našli jsme i Jirušovu podobiznu a řada předmětů z jeho pozůstalosti ještě není vybalena. V příštím roce by měl vyjít k problematice Bohuslava Jiruše sborník, kde budou všechny věci sepsány a shromážděny," říká Milena Běličová z Národního muzea.

Hřeby a pečetě

Každá ze dvou zapečetěných beden s hmotností mezi třemi a čtyřmi sty kilogramy je opatřena mosazným štítkem. Jejich povrch kryje ze všech stran masivní dřevěná deska, vnitřek je vyložen zinkovým plechem. Uvnitř má být Jirušova archivní pozůstalost, což jen v náznacích závěť popisuje.

Víko bedny přidržuje dvanáct hřebů, každý o délce asi dvacet centimetrů. Většinu z nich chrání originální vosková pečeť z roku 1901 - známka toho, že schránky dosud nikdo neotevíral. "Veškeré předměty nalézající se v mém bytu neb v ústavu farmakologickém, pokud jsou můj majetek, mimo bibliotheky, nábytku, zcela chatrných šatů a prádla špatného... musí se uložiti do beden zinkovým plechem vyložených. Předměty zasypou se naftalinem a bedny se pak vzduchotěsně zaletují," přál si Jiruš v testamentu.

Bohuslav Jiruš zastával v rámci Společnosti Národního muzea vysokou funkci. Za prezidenta Jana Nepomuka Harracha (1828-1909) byl krátce jednatelem společnosti.

Tajemné bedny šlechtice Bohuslava Jiruše, farmakologa a botanika, který je odkázal Národnímu muzeu, jsou součástí doplňující části výstavy Vynálezci a vynálezy
Podrobnosti o tajemných bednách Bohuslava Jiruše zjišťovala Pavla Dluhoschová

Muzeum se rozhodlo v průzkumu pokračovat, aniž by do beden proniklo, zvolilo proto archivní metodu. Vědci prozkoumávají muzejní sbírky a první výsledky hledání jsou představeny jako bonus k výstavě Vynálezy a vynálezci.

„Je tam jednak to magické místo, kde jsou přímo bedny, ale je zde i vitrína, která ilustruje, co všechno přišlo do Národního muzea z majetku Bohuslava Jiruše. Bylo toho mnohem víc,“ vysvětluje Martin Sekera.

Ve vitrínách jsou k vidění třeba přírodniny z badatelových exotických výzkumných cest a jeho osobní věci. Ví se už také, jak vědec vypadal, podařilo se totiž objevit například pohár s jeho podobiznou.

Typický intelektuál 19. století

Jiruš byl vousatý obrýlený muž, typický intelektuál 19. století. I další předměty z jeho pozůstalosti naznačují, že patřil ke společenské elitě.

„Jsou tady řády, které mu byly uděleny císařem. Vyjadřují, že ten člověk získal vysoké postavení v tehdejší společenské hierarchii. Musel se v nějakém oboru opravdu zasloužit o posunutí hranic,“ domnívá se Sekera.

Dědictví Bohuslava Jiruše je natolik obsáhlé, že se je muzeum chystá zmapovat ve speciálním sborníku, který vydá v příštím roce. Zvláštní odkaz probudil zájem i o osobnost dárce.

Co se skrývá v masivních dřevěných bednách, zůstává tajemstvím. Nadšenci tipují poklad, dobová svědectví, nebezpečné jedy nebo zázračné léky. Záhada bude zřejmě rozřešena až 16. listopadu roku 2101.



Zdroj:

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/zabava/narodni-muzeum-vystavuje-tajemne-bedny-slechtice-jiruse_234053.html

http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/vystava-vynalezy-a-vynalezci-odkryva-tajemnou-osobnost-bohuslava-jiruse--1058434